Česká republika podpořila závazek do roku 2050 dekarbonizovat ekonomiku. EU na to připravuje fondy, ale cíl se povede splnit pouze v případě, že se tempo renovace budov výrazně zrychlí. Šance pro budovy představila analýzu, která ukazuje, že snížit emise z českých budov lze k nule.

Nicméně pro dosažení tohoto cíle je třeba třikrát zrychlit tempo renovace budov a také zvýšit jejich kvalitu a rozsah. Dodatečné snížení emisí přinesou lokální obnovitelné zdroje a fotovoltaika na budovách. Dohromady může dojít ve všech budovách ke snížení emisí o 87 % na 4,8 megatuny uhlíku ročně. Snížení emisí o 32,1 megatuny je více, než vypouští uhelné elektrány Počerady, Tušimice, Prunéřov, Chvaletice, Vřesová, Ledvice, Mělník a Opatovice dohromady.

V roce 2050 smíme vypustit pouze 11 megatun CO₂

Konkértní závazek České republiky je do roku 2050 snížit emise oxidu uhličitého o 80 až 95 % vůči roku 1990. Za předpokladu rovnoměrného podílu všech sektorů  ekonomiky na jeho plnění byla dopočtena maximální produkce emisí pro fond budov v roce 2050, která činí 11,4 megatun CO₂.

„Výstupy výpočtu ukazují na potenciál snížení provozních emisí oxidu uhličitého na budovách oproti dnečku do roku 2050 v rozmezí od 27,6 % v Základním scénáři bez fotovoltaiky do 86,9 % v Hypotetickém scénáři s velkou mírou důkladných renovací a využití fotovoltaiky,“ vyjmenovává výsledky studie její hlavní autor Antonín Lupíšek, vedoucí výzkumného oddělení Architektura a životní prostředí UCEEB ČVUT. Oproti roku 1990 pak lze dosáhnout až 93 % redukce. Další snížení by bylo možné, pokud by se zároveň dekarbonizovala výroba elektřiny a dálkového tepla.

Petr Holub shrnuje dopady „Závazek dosažení 11,4 megatuny CO₂ v roce 2050 je možné splnit pouze realizací alespoň Progresivního scénáře renovace budov s využitím fotovoltaiky. V Hypotetickém scénáři by cíl byl splněn již v roce 2040 a v roce 2050 by se budovy blížily svojí plné dekarbonizaci.“

Renovace budov je účinnější nástroj než nový Temelín

Naopak tzv. Reálný scénář dle MPO, který ministerstvo průmyslu doporučuje k realizaci ve vládní Dlouhodobé strategii renovací se splnění tohoto cíle ani neblíží, i při započtení rozvoje fotovoltaiky z Národního energeticko-klimatického plánu ho míjí s téměř dvojnásobnými emisemi a zdaleka tak nevyužívá dostupný potenciál pro zkvalitnění českých budov.

Mimochodem, pro srovnání, výstavba nového jaderného bloku by snížila české emise o zhruba 6 %.

Závěry Šance pro budovy vycházejí z následujících studií:

Prezentace: Dekarbonizace budov je možná!

Potenciál pro snížení provozních emisí z českých budov

Dlouhodobá strategie renovace budov v České republice