Energetické standardy budov
Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, přijatý v roce 2012, vyžaduje pro novostavby a renovace na území Česka postupné zvyšování energetických standardů budov. Díky nim by české domácnosti, firmy a instituce měly v budoucnu pocítit úspory za energie související s menší potřebou vytápění, vyšší kvalitu technického řešení domu a někdy zdravější vnitřní prostředí. Nezanedbatelné jsou i celospolečenské přínosy jako pozitivní dopad na zdraví obyvatel a nižší náklady na zdravotnictví, větší soběstačnost budov, tím i menší zranitelnost při výpadcích dodávek energie a vyšší energetická soběstačnost státu, nižší lokální znečištění a menší příspěvek ke změně klimatu. Energeticky úsporné stavebnictví má velký multiplikátor na HDP, příjmy státního rozpočtu a zaměstnanost, drtivá většina práce a materiálů je totiž domácího původu.
V souladu s evropskou směrnicí o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive, EPBD) je tedy od roku 2013 vyžadován standard na nákladově optimální úrovni a nyní začínají nabíhat energetické standardy pro tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Toto pojmenování je však zavádějící a ve skutečnosti neodpovídá svému názvu – reálně budou tyto nové budovy pouze o 10 až 20 % úspornější ve srovnání s doposud stavěnými bytovými domy. Teplota v takovéto budově by měla být relativně stabilní. Toho bude oproti bytovým domům v horším energetickém standardu dosaženo lépe zateplenými obvodovými zdmi, střechou a kvalitními okny, většinou s trojskly. Díky kvalitnější obálce budovy společně s účinným zastíněním jižních oken bude dům odolnější vůči klimatickým změnám ─ to znamená, že se v létě bude méně přehřívat a v zimě se do něj nedostane chlad zvenčí.
Srovnání potřeby energie na budovy (rodinné domy) v České republice
