Výsledky projektu INDICATE: Největší uhlíkovou stopu zanechávají rodinné domy

V reakci na stále rostoucí potřebu snižování emisí uhlíku v oblasti stavebnictví zahájily vlády a stavební průmysl tří evropských zemí ambiciózní projekt INDICATE. Tento projekt, který iniciuje Česká republika, Irsko a Španělsko, se zaměřuje na shromažďování a analýzu kvalitních dat o budovách, která jsou klíčová pro úplnou dekarbonizaci odvětví. Celý projekt zastřešuje nadace Laudes Foundation. Jaká data byla zjištěna a ovlivní výsledky stanovené normy?

Spolupráce v rámci České republiky

Projekt INDICATE v České republice zastřešuje České vysoké učení technické v Praze, konkrétně jeho Univerzitní centrum energeticky efektivních budov. UCEEB propojuje akademický výzkum s praxí a zaměřuje se na udržitelné stavebnictví.

Dalšími partnery jsou asociace Česká rada pro šetrné budovy a Šance pro budovy, které se podílejí na propagaci udržitelných stavebních postupů. Projekt má také podporu Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu, což zdůrazňuje jeho význam pro dosažení uhlíkové neutrality v ČR.

Rodinné domy zanechávají největší uhlíkovou stopu

V rámci projektu INDICATE bylo zpracováno 50 případových studií různých typů budov, včetně rodinných a bytových domů, administrativních budov a logistických hal. Cílem bylo zjistit uhlíkovou stopu budov po celý jejich životní cyklus, od výroby a výstavby až po demolici a zpracování odpadu. Životní cyklus byl stanoven dle metody LCA (Life Cycle Assessment), kdy je nutné provést definici cílů a rozsahu, inventarizační analýzu, hodnocení dopadů a interpretaci výsledků. Vždy bylo počítáno s pesimistickými, realistickými i optimistickými variantami.

Studie ukázaly, že největší podíl na emisích mají materiály jako beton a pálené cihly, přičemž největší uhlíkovou stopu zanechávají rodinné domy, a to hlavně kvůli náročnosti jejich provozní fáze. Uhlíková stopa na m2 a rok, kde vstupuje spotřeba energií a vody, vychází u rodinných domů na 66. percentilu na 40,53 kilogramů CO2.

Metoda LCA

Pro výpočty byla použita zmíněná metoda LCA. V tomto případě nejdříve došlo ke kontrole podkladů, mezi které patřily výkazy výměr a další. Následně bylo provedeno třídění materiálů a poté byly odděleny položky s nimiž nebude počítáno. Při výpočtech je možné hodnotit nejen dopady na uhlík, ale i na další enviromentální indikátory, jako jsou nerostné suroviny. V závěru dochází k implementaci výsledků.  

Renovace není rekonstrukce

Renovace se zaměřuje na obnovu a modernizaci budovy bez zásadních konstrukčních změn, zatímco rekonstrukce zahrnuje rozsáhlé úpravy včetně nosných prvků. Ačkoli renovace zlepšuje vzhled a funkčnost, často nevede k výraznému snížení uhlíkové náročnosti budovy. U rodinných domů i po renovaci tvoří provozní část až 99 % uhlíkové stopy projektu. K menším úpravám zároveň nejsou k dispozici projektové dokumentace, výkazy výměr a další materiály, s kterými by bylo možné při výpočtu pracovat. Bez hlubších zásahů do struktury a energetických systémů zůstává však ekologický dopad budovy téměř nezměněn.

Výsledky projektu ukázaly, že rekonstrukcí lze ušetřit téměř 2/3 emisí. Dokonce bylo zjištěno, že v některých případech mají rekonstrukce nižší uhlíkovou stopu než novostavby. Čísla však výrazně ovlivní volba zdroje tepla. Uhlíková návratnost opatření se pohybuje mezi 6 měsíci až 4 roky. Po rekonstrukci se počítá s přibližně 386 kilogramovou úsporou CO2 do roku 2050 u jednoho rodinného domu a 766 kilogramy na bytový dům.

Roste zájem o zelené budovy

Budovy, které jsou stavěny s ohledem na životní prostředí si již nyní získávají oblibu u investorů. Výhodou je také čerpání dotací a zeleného financování, jelikož i stát se v této oblasti velice silně angažuje a na základě těchto dat budou komunikovány možné další výhody a úpravy nařízených norem.  Směrnice o energetické náročnosti budov EPBD IV projde do roku 2030 celou řadou změn. Na konci roku 2025 přijme Evropská komise první akt v přenesené pravomoci s cílem stanovit rámec Unie pro vnitrostátní výpočet GWP během životního cyklu k dosažení klimatické neutrality. Požadavek výpočtu bude povinný pro nové budovy s užitnou podlahovou plochou větší než 1000 m2 již od začátku roku 2028 a pro všechny nové budovy od roku 2030. Vliv budou mít také korporátní nařízení CSRD a ESRS a další normy nejen přímo pro nové budovy, ale právě i pro znovuvyužití produktů.

Závěry projektu sice není možné ověřit, ale při kontrole přes existující studie byla prokázána relevantnost zjištěných čísel. Výsledky projektu budou k dispozici například také v Policy brief anebo v EU policy brief, které vyjdou v září. Další data budou ještě zpracována a dosavadní stanoviska budou rozšířena o další zjištění.

Záznam závěrečného webináře k projektu INDICATE můžete zhlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=Nca0W3kU6KU