Osekávat podporu pro úspěšný program je ekonomicky neprozíravé, říká ředitel aliance firem energeticky úsporného stavebnictví Šance pro budovy Petr Holub.

NZÚ je efektivní nástroj pro státní pokladnu

Nová zelená úsporám je jedním z nejúspěšnějších nástrojů, jak navrátit investované peníze zpět do státní pokladny. Jeho multiplikační efekt na makroekonomické veličiny je neoddiskutovatelný. Tvorba HDP a vyšší výběr daní z příjmu firem, příjmy z daní fyzických osob na zdravotním a sociálním pojištění. To jsou příklady, díky nimž Nová zelená úsporám přináší do státního rozpočtu minimálně tolik, kolik do ní stát investuje. Program, který je ve střední Evropě hodnocen jako unikátní, slaví deset let své existence a škrty v rozpočtu by nebyl dárek, který by si zasloužil.

„Budovu prostě neuříznete a neodvezete k renovaci do Číny, práce probíhají tam, kde budova slouží. Navíc zákon o emisním obchodování mluví poměrně jasně, a to že MŽP má k dispozici polovinu z příjmů povolenek až do výše 6 miliard korun ročně,“ uvádí Petr Holub.

Nová zelená úsporám navíc zažívá nárůst zájmu žadatelů a čerpání podpory. Dochází k tomu díky akceleračním opatřením z října minulého roku, která umožnila mj. práci svépomocí nebo podporu renovací trvale obývaných chalup. Zájem se od té doby zvedl o 19 procent, a už to samo o sobě navýší čerpání na 2,2 až 2,3 miliardy korun ročně.

Nově také pro kupující bytů v novostavbách?

„Nyní se připravují další opatření, kdy by podporu mohli získat kupující nových bytů v pasivním energetickém standardu. Nebo státní garance za zvýhodněné úvěry doplňující dotační podporu. To může zvýšit čerpání o další půl miliardy či více. To už jsme na třech miliardách ročně. Vedle toho se z programu podporuje závazek Česka na renovaci 3 procent podlahové plochy vládních budov,“ vyjmenovává šéf Šance pro budovy další důvody. Debata o této druhé vlně akceleračních opatření by se měla vést na vládě v průběhu dubna.

Bytové domy nově v NZÚ

K tomu se přidává financování úspor energie od roku 2021, kdy se do programu nově zařadí i podpora úspor energie v bytových domech na území celého státu.
„Předchozí čerpání v Integrovaném regionálním operačním programu ukazuje, že to jsou další dvě miliardy ročně navíc. Progresivní scénáře strategie renovace budov ukazují ještě vyšší potenciál čerpání v rezidenčním sektoru, pokud se povede odstranit bariéry u vlastníků budov a stát připraví informační kampaň nebo zajistí výhodnější podporu pro přípravu projektů,“ připomíná Petr Holub.

V debatě o rozdělení výnosů po roce 2021, která se povede nad připravovaným zákonem o emisním obchodování, tedy aliance firem energeticky úsporného stavebnictví požaduje nadále rozdělení půl na půl mezi ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu, ale už bez zastropování.