PRŮZKUM FONDU NEREZIDENČNÍCH BUDOV V ČESKÉ REPUBLICE A MOŽNOSTÍ ÚSPOR V NICH
Aktualizovaná verze, prosinec 2016 Ing. Jan Antonín, Ph.D., za přispění týmu Šance pro budovy.
Předložená studie analyzuje potenciál úspor v budovách ČR se zaměřením na budovy mimo rezidenční sektor. Cílem studie je stanovení možné úspory konečné spotřeby energie těchto budov a investiční náročnost dosažení této úspory. Na modelech budov ve stávajícím stavu jsou hodnocena úsporná opatření ve formě několika variant renovace obálky budovy. Dále jsou hodnocena úsporná opatření na straně zdrojů tepla. Mimo hodnot teoretických potřeb energie a jejich spotřeb, resp. dodaných energií a jejich potenciální úspory je provedeno hodnocení z hlediska zatřídění budov v Průkazu energetické náročnosti (dále jen PENB).
V rámci studie jsou hodnoceny dva statistické vzorky budov. Jedním je vzorek 100 budov, u kterých je k dispozici energetický model pro hodnocení průkazu energetické náročnosti. Model je vytvořen pro všechny budovy stejným postupem a v souladu s vyhláškou 78/2013 Sb., TNI 730331 a EN ISO 13790. Na uvedeném vzorku 100 budov jsou následně hodnoceny 4 varianty úsporných opatření na straně obálky budovy a úsporná opatření na straně zdrojů energie. Dále je v rámci studie hodnocen vzorek 20 budov, u kterých jsou mimo energetický model k dispozici rovněž reálné spotřeby energií (především pro vytápění) vycházející z faktur za energie. Podrobný rozbor s popisem těchto budov je součástí přiložené dílčí studie. V textu je následně uvedeno srovnání výpočtových hodnot dle PENB a reálných spotřeb budov. V souvislosti se zákonnou povinností zpracování PENB podle vyhlášky 78/2013 Sb. pro tyto typy budovy lze v dohledné době předpokládat existenci tohoto dokumentu pro většinu budov tohoto sektoru. Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž předpokládá hromadný sběr dat z těchto Průkazů energetické náročnosti.
Nasnadě je tedy následné využití rozsáhlé databáze o budovách pro získání podkladových informací ke stanovení potenciálu úspor. Tomuto využití však brání skutečnost, že způsob „standardizovaného“ výpočtu energetické náročnosti budovy zpravidla vede k rozdílným hodnotám, nežli jsou hodnoty spotřeb reálných. Tato studie využívá výše uvedeného vzorku 20 budov ke srovnání hodnoty spotřeb vypočtených podle aktuální metodiky vyhlášky 78/2013 Sb. se spotřebami reálnými (fakturovanými), přičemž uvádí odvození korekčního faktoru mezi výpočtovými a reálnými hodnotami spotřeb v závislosti na vybraných parametrech budovy. Studie tak poskytuje klíčový údaj k budoucímu využití celé databáze sběru dat z PENB pro stanovení potenciálu úspor. V následujícím kroku na vzorek 100 budov (energetických modelů) aplikována korekce hodnot a z výpočtových hodnot jsou stanoveny hodnoty blížící se hodnotám reálným. Z uvedeného vzorku budov je následně extrapolováno na fond nerezidenčních budov České republiky. K tomuto účelu jsou využita statistická data o nebytových budovách, poskytnutá pro tento případ Českým statistickým úřadem.
Na základě statistických dat a provedené analýzy na vzorku budov, korigované blíže reálným hodnotám je závěrem studie stanoven odhad potenciálu úspor spotřeby energie pro sektor nebytových budov ČR v několika různých variantách úsporných opatření a scénářích.
