V posledních letech zaznamenává Česko dlouhotrvající období veder v letních měsících, související se změnami klimatu. Ve velkých městech je možné na vlastní kůži pocítit vliv městských tepelných ostrovů, díky kterým mohou teploty sálajících povrchů domů či komunikací dosáhnout 50 i více stupňů. Jakým způsobem se lze přehřívání budov a interiérů v nich bránit?
Kvalitní izolace a okna
Budovy renovované do vysoce energeticky úsporného standardu či nově postavené v pasivním standardu – tzn. s potřebnou tloušťkou izolace a okny s trojskly – dokáží v zimě držet chlad a v létě teplo mimo obytné prostory. To je první předpoklad pro to, aby se budova v parném létě nepřehřívala.
Zelené střechy a fasády
Zelené střechy a fasády narušují efekt tepelných ostrovů tím, že přirozeně ochlazují své okolí. Teplota zelené střechy může být až o 40 °C nižší než teplota tradiční střechy. To přispívá nejen k ochlazení nejbližšího okolí, ale i konstrukce domu, díky čemuž je v těchto budovách možné snížit spotřebu energie na chlazení. V případě přívalových dešťů mohou zelené střechy napomáhat při hospodaření s dešťovou vodou, kterou dokáží částečně zadržet. Tím sníží nápor vody na kanalizační systém, který nemusí být na podobné výkyvy dostatečně dimenzovaný.
Venkovní stínění
Vhodné venkovní stínění prosklených částí domu v podobě vnějších žaluzií, markýz, pergol nebo například listnatých stromů dokáže zachytit sluneční paprsky dříve, než dopadnou na okenní sklo. Například některé venkovní žaluzie dokáží odstínit až 80 % světelného záření. Nežádoucí tepelné zisky tedy redukují mnohem účinněji, než tradiční vnitřní žaluzie či rolety.
Chlazení vodou
V budovách lze využít také tzv. sálavé stropní či stěnové chlazení pomocí vody. Tento systém může uspořit až 50 % elektřiny oproti běžné vzduchové klimatizaci. V porovnání s uvedenými klimatizacemi sálavé chlazení rozvádí teplo rovnoměrně, bez silného proudění vzduchu a je proto nejkomfortnější možnou variantou. Náklady na chlazení lze uspořit obnovitelnými zdroji energie.
