Nová zelená úsporám motivuje Čechy ke kvalitnějším renovacím, plánovaných 39 miliard ale programu do roku 2030 nemusí stačit
Zájem o energeticky úsporné renovace v Česku roste a na zvýšení jejich tempa a důkladnosti tlačí i klimatické závazky. Nejefektivněji renovacím pomáhají dobře nastavené podpůrné programy, které budou vzhledem k vyššímu důrazu na energetické úspory potřebovat více peněz. V další etapě Nové zelené úsporám (NZÚ), která startuje od října, tak nejspíš nebude 3,9 mld. Kč ročně stačit. Majitelé rodinných domů by podle průzkumu Šance pro budovy provedeného pro Technologickou agenturu ČR ocenili také možnost zvýhodněných úvěrů, které by jim umožnily získat na renovace více peněz. Vedle zateplení a výměny oken by si pak pořídili i fotovoltaiku s baterií, tepelné čerpadlo, stínící techniku nebo rekuperaci. Právě ke kombinaci více různých opatření je chce NZÚ motivovat.
Díky dotacím Češi zateplují lépe a najímají si energetické specialisty
Podpora z programu Nová zelená úsporám motivuje majitele rodinných domů ke kvalitnějším renovacím. Lidé, kteří v uplynulých letech s pomocí dotace zateplovali dům, díky podmínkám čerpání často zvolili větší vrstvu izolantu nebo lepší okna (43 %), než pro jaké by se rozhodli bez dotace. Častěji také využili služeb projektantů a energetických specialistů (31 %) nebo zkombinovali více různých opatření (25 %). Data vyplývají z průzkumu mezi příjemci podpory z NZÚ, který provedla Šance pro budovy v rámci projektu „Příprava nástrojů pro realizaci optimálního scénáře renovace a adaptace budov do 2050“ pro Technologickou agenturu ČR.
Od října se rozběhne další etapa programu, která naváže na stávající Novou zelenou úsporám a do roku 2030 rozdělí z evropských i národních zdrojů nejméně 39 mld. Kč. Zvýhodňovat bude právě kombinaci různých opatření, jako je zateplení a výměna oken, výměna zdroje vytápění, instalace systému řízeného větrání s rekuperací, zelené střechy, venkovní stínící techniky nebo podzemní nádrže na zachytávání dešťové vody, ale také pořízení fotovoltaiky na střechu nebo dobíjecí stanice pro elektromobil. Komplexní renovace dávají největší smysl díky celkovému zvýšení hodnoty nemovitosti, zlepšení jejího technického stavu i vzhledu, což jsou společně s úsporami energie hlavní důvody, proč se lidé pro rekonstrukci rozhodují.
Češi renovovat chtějí, podpůrné programy by potřebovaly více peněz
Zrychlení a prohloubení energeticky úsporných renovací by Česku pomohlo i ke splnění klimatických cílů. Napříč různými typy budov by se tak daly celkové české emise skleníkových plynů snížit o 13 %. Nejvíce tomu pomáhají právě dobře nastavené podpůrné programy. Ty je důležité zachovat i do budoucna, protože bez nich velká část renovací jednoduše neproběhne. Tím bychom se zároveň připravili o důležitý ekonomický motor, který při jedné koruně vložené z veřejných prostředků vyvolá celkové investice v trojnásobné výši. Navíc přináší zakázky hlavně českým malým a středním firmám, čímž pomáhá udržet peníze v domácí ekonomice.
Objem peněz v podpůrných programech bude ale potřeba navýšit. Komise totiž navrhla také zvýšení povinných energetických úspor z 0,8 % na 1,5 % ročně, což bude pro všechny evropské země oříšek. I samotní Češi však v šetrnosti přeřazují na vyšší rychlost. Plánovaná alokace 3,9 mld. Kč ročně pro Novou zelenou úsporám proto podle Šance pro budovy nemusí stačit. Jen v minulém roce se v kategorii rodinných domů sešly žádosti za 3,7 mld. Kč. Nyní budou v rámci NZÚ vedle renovací a výstavby rodinných domů a pražských bytových domů dostávat podporu ještě mimopražské bytovky, které dříve spadaly do programu IROP. I ten loni zažil rekordní rok se žádostmi za více než 4 mld. Kč.
Lidé by si pořizovali moderní technologie, často jim ale chybí dost peněz
Respondenti průzkumu by ale také ocenili, kdyby byla dotace z Nové zelené úsporám doprovázena možností zvýhodněného úvěru. „Lidé by pak nemuseli předfinancovávat akci ze svého. Podle mé zkušenosti je to jeden z důvodů, proč nerealizují více opatření zároveň. Nezbývají jim na to peníze,“ uvedl v odpovědích jeden z dotázaných, jehož názor potvrdili i další respondenti. „Moji rodiče spoří peníze na důchod, žena je na mateřské a já sám musím zabezpečit rodinu a řešit pohodlí domova z jedné výplaty. Upřímně si myslím, že kdyby lidé dostali možnost financovat rekonstrukci nějakou státní výhodnou půjčkou bez vysokých úrokových sazeb, přilákalo by to více lidí,“ zněla jedna z odpovědí. Příjemci podpory renovaci podle průzkumu nejčastěji financují z vlastních úspor (přes 70 %). Více než třetina lidí pak vlastní prostředky a dotaci doplnila hypotečním úvěrem se zástavou nemovitosti.
Z průzkumu vyplývá, že dvě třetiny respondentů při renovaci zvažovaly realizaci alespoň jednoho opatření navíc nad rámec toho, co bylo realizováno. Nejčastěji zvažovali instalaci fotovoltaiky s baterií, tepelného čerpadla, pořízení stínící techniky a rekuperace. Nejčastějším důvodem k nerealizaci byl pak v 60 % případů právě nedostatek financí. Více než polovina odpověděla, že by změnila toto rozhodnutí v případě vyšší míry podpory. Přibližně třetina by zvažovala změnu i v případě předfinancování a existence zvýhodněného úvěru.
Autor
Další články:
- Záznam konference „Nová zelená úsporám: 15 let úspěchů za námi, 25 let před námi”
- Nová zelená úsporám: oslava 15 let a ambiciózní výzvy do roku 2050
- Směřujeme k udržitelnosti: Co přinese dalších 25 let programu Nová zelená úsporám?
- Budoucnost energetického poradenství a renovací v ČR: Shrnutí odborného semináře z 22.10.2024
- Národní strategie v oblasti posuzování a snižování celoživotního uhlíku (WLC) budov v ČR
- WOOD CAMP LIVE: 3. ročník konference k dřevostavbám
- Odborný seminář Reforma systému poradenství aneb jak rozproudit renovační vlnu v ČR 2025 +
- Odborníci z projektu INDICATE se sejdou v Bruselu, aby diskutovali o výsledcích analýz uhlíkové stopy ve stavebnictví
- Den otevřených dřevostaveb 2024
- Konference Renovate Europe Day 2024