Hospodářský růst Česka mohou rozhýbat renovace budov

Šance pro budovy vítá možnost připomínkovat Národní plán obnovy

Minimálně 37 % z celkových 172 miliard korun má jít na udržitelnou transformaci země. Úsporné renovace budov a výstavba domů v pasivním standardu jsou ideálním nástrojem pro nastartování české ekonomiky. Uvědomují si to i ministerstva, a proto na úspory energie z fondu míří 25 miliard korun. Chybí však jasná provázanost s ostatními finančními zdroji. Fondů je velké množství a pro žadatele musí být jejich nastavení přehledné. Čas se přitom krátí. Česko musí do konce dubna 2021 Evropské komisi předložit jasný plán.

Renovace budov jako příležitost pro českou ekonomiku

Debata nad tím, jak vláda v období 2021–2023 využije 172 miliard korun z evropského Fondu obnovy, který má pomoct lidem a firmám z krize, je jistě na místě. Česko nyní potřebuje nastartovat hospodářský růst, a právě energeticky úsporné renovace jsou vhodným nástrojem, jak oživit ekonomiku po pandemii a zároveň splnit evropské klimatické cíle. Každá miliarda investovaná z veřejných peněz totiž vyvolá celkové investice ve výši tří až čtyř miliard. Peníze přitom zůstávají doma, protože zakázky realizují místní firmy. Tím také vznikají nová pracovní místa.

Do roku 2030 mohou renovace budov a využití obnovitelných zdrojů vytvořit v regionech až 80 tisíc pracovních míst a menším a středním firmám přinést zakázky ve výši 900 miliard korun. Budovy mají obrovský potenciál jak ve snižování spotřeby energie, tak v redukci emisí. Kvalitní výstavbou a renovacemi je možné do roku 2030 snížit české emise CO₂ o 13 %. Pro srovnání náhrada uhelných elektráren jaderným zdrojem uspoří 6 % českých emisí.

Koncepční přístup chybí. Žádosti o dotace by měl stát zjednodušit

Do českých domácností, které jsou také významným zdrojem znečištění ovzduší v Česku, by podle dosavadních plánů mělo z Národního plánu obnovy směřovat 19 miliard korun přes kapitolu MŽP (2.5) do programu Nová zelená úsporám a dalších 6 miliard na renovace vládních budov a veřejného osvětlení přes kapitolu MPO (2.2). Tuto částku je potřeba mezi žadatele rozdělit do roku 2023, čerpat ji mohou do konce roku 2026. Nejedná se však o jediný zdroj financí pro úsporné renovace a stavby. Podporu lze čerpat také z Operačního programu Životní prostředí, který je zaměřen na veřejné budovy, jako jsou školy, školky, nemocnice nebo úřady, či Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost určený pro komerční a podnikatelské budovy, nebo z Modernizačního fondu.

Celkem bude z programů na zvyšování energetické účinnosti k dispozici asi 125 miliard korun z potřebných 150 až 200 miliard. Finančních zdrojů je tedy víceméně dostatek, je však potřeba k podpoře renovací a výstavbě přistupovat koncepčně. Dle výpočtů Šance pro budovy bude do roku 2030 pro renovace optimálního počtu budov potřeba investic ve výši 600 miliard korun. Z veřejných prostředků má jít právě čtvrtina až třetina, zbytek zajistí soukromé investice, ať už na úrovni programů, nebo u jednotlivých vlastníků budov.

Připomínky k Národnímu plánu obnovy:

1. Koncepční přístup na úrovni ministerstev a programů podpory

   Musí být vytvořen přehledný systém, aby si žadatelé mohli pohodlně na jednom místě vybrat vhodný způsob podpory podle toho, zda se jedná o rodinný dům nebo školu. Není možné, aby musel vlastník budovy složitě dohledávat potřebné informace. Pak se stává, že se žádosti o podporu nahromadí těsně před ukončením programu, a na mnohé se už nemusí dostat. Národní plán obnovy by měl obsahovat matici, která zamýšlenou vazbu mezi jednotlivými programy přehledně ukáže.

2. Věnovat úsporám energie a renovacím budov dostatečnou pozornost

   Je dobře, že v částech 2.2 a 2.5 je alokováno 25 miliard Kč pro zvyšování energetické účinnosti a renovace budov. Vláda by nicméně měla úsporám energie a renovacím budov dát alespoň srovnatelnou prioritu, a tedy i politickou a manažerskou kapacitu, jako přípravě nového jaderného zdroje. Přínosy pro české domácnosti a snižování emisí jsou totiž několikanásobně větší. Na úrovni náměstků vidíme velkou snahu a množství odvedené práce, ale to někdy nestačí.

3. Zajistit financování i pro projektovou přípravu

   Programy by měly uvolňovat finance na projektovou přípravu bez závazku bezprostřední investice. Je potřeba vytvořit zásobník kvalitních projektů, který pomůže efektivnímu čerpání všech fondů, proto je důležité zachovat podporu projektové přípravy v rámci 2.2 a 4.1. Opět je tuto oblast nutné koncepčně provázat i s ostatními dostupnými fondy.

4. Financovat Novou zelenou úsporám primárně z výnosů emisních povolenek

   Program je financován z výnosů z prodeje emisních povolenek a má zákonem stanovenou minimální roční alokaci 4 mld. Kč. V období 2021 až 2023 také bude moci využít přibližně 19 mld. Kč z evropského Fondu obnovy. Pro první dva až tři roky programu jsou tyto prostředky postačující, je ale potřeba zajistit dostatečný objem peněz i po roce 2023, kdy skončí podpora z Fondu obnovy. Dle našich výpočtů bude program do roku 2030 potřebovat 70 až 80 miliard korun, a to nejen kvůli vzrůstajícímu zájmu veřejnosti, ale také kvůli zahrnutí renovací mimopražských bytových domů.