Dostupné bydlení nevyřeší jen nová výstavba. Klíčem jsou i renovace stávajících budov.

Veřejná podpora má motivovat soukromý kapitál

Ministerstvo pro místní rozvoj má v programu Dostupné bydlení (Národní plán obnovy) připraveny tři nástroje za 320 milionů eur – zvýhodněnou a podřízenou půjčku a kapitálový fond. U vybraných projektů lze čerpat až třicetileté úvěry s úrokem 1 až 3 % ročně a podporu do 300 milionů korun na projekt; grantovou složku je možné navýšit například u renovací s úsporou energie alespoň 30 %.

„Zájem už nepřichází jen od obcí, ale i od soukromých investorů, pro které se dostupné nájemní bydlení stává relevantní příležitostí. Stát ani obce potřebu nepokryjí samy – veřejná podpora má rozhýbat projekty, snížit riziko financování a přitáhnout k nim soukromý kapitál," říká Milan Hladík z oddělení programů a financování bydlení Ministerstva pro místní rozvoj.

Dostupnost se neměří jen nájmem nebo hypotékou

Veřejná debata se soustředí na ceny bytů, hypotéky a nájmy. Dostupnost je ale dlouhodobý náklad domácnosti – vedle splátky i teplo, elektřina a opravy. A právě provoz rozhoduje nejvíc: investiční náklady tvoří jen 14 % celkových nákladů v životním cyklu budovy, zbytek padne na její užívání. Snížit spotřebu energie proto znamená zlevnit bydlení tam, kde se v čase prodražuje nejvíce.

Že samotný objem investic nestačí, ukazuje i Index prosperity: investice do rezidenční výstavby dosahují 5,6 % HDP (šestý nejvyšší podíl v EU), přesto se finanční dostupnost bydlení meziročně zhoršila.

„Energeticky úsporná renovace proto není luxusní doplněk, ale nástroj, jak snížit celkové náklady bydlení v čase," dodává Marta Gellová.

Renovace jako plán, ne improvizace

Opravy budov jsou v Česku stále často řešeny dílčím způsobem – vlastníci mění okna, střechu nebo zdroj tepla podle akutní potřeby, bez dlouhodobého plánu. Takový postup vede k neefektivním řešením a může budovu na desítky let uzamknout ve špatném stavu.

„Máme-li renovacemi skutečně zvýšit dostupnost bydlení, musí být plánované a systematické. Potřebujeme zdokonalit renovační pasy, posílit nezávislé energetické poradenství a nabídnout předvídatelné finanční nástroje," říká Michal Čejka z Centra pasivního domu.

Renovace novou výstavbu nenahradí. Přeměnou nevyužívaných budov na bydlení ale mohou vytvářet nové kapacity právě tam, kde už existuje potřebná infrastruktura a občanská vybavenost, a omezit tak potřebu další výstavby.

„Cílem musí být bydlení dostupné nejen při nastěhování, ale i dlouhodobě – v nákladech, kvalitě i odolnosti vůči cenám energií a klimatu," uzavírá Marta Gellová.

Podrobnější data a doporučení Šance pro budovy najdete v naší tiskové zprávě.