Skip to main content

Šance pro budovy spoluorganizovala odborný seminář zaměřený na energetickou náročnost a úspory energie v budovách

| Šance pro budovy | Novinky

Na odborném semináři, který proběhl 13. května v Poslanecké sněmovně, se diskutovalo zejména o nově přijatých směrnicích o energetické náročnosti budov a energetické účinnosti a jejich dopadech na domácnosti, průmysl a celkově českou ekonomiku. 

Jde o dvě velmi důležité směrnice, které přinášejí příležitosti, zároveň ale i velké výzvy a spoustu práce v průběhu jejich implementace. Seminář byl organizován ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy České republiky a pod záštitou místopředsedů Hospodářského výboru Ing. Antonína Tesaříka a Ing. Patrika Nachera. Zúčastnila se jej řada odborníků z praxe i zástupci ministerstev.

Energetické úspory a jejich význam pro českou ekonomiku

V rámci prvního bloku, který se věnoval energetickým úsporám a jejich významu pro českou ekonomiku, promluvil ministr životního prostředí Petr Hladík, Petr Holub z Ministerstva životního prostředí a René Neděla jako zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu.

Diskusi zahájil online pozdravem Petr Hladík. Zmínil, že obě směrnice představují pro Českou republiku výzvu, kterou chceme zvládnout. Mluvil také o tom, že Česko má jeden z nejstarších bytových fondů a pokud budeme kvalitně a hloubkově renovovat, může to znamenat až 70% úsporu energií.

Petr Holub zdůraznil, že je potřeba zrychlit renovace ze současného 1 % na 3 %. V rámci svého vystoupení popsal úspory energií jako recept na tři krize, které aktuálně postihují domácnosti i průmysl – klimatickou, energeticko-bezpečnostní a ekonomickou. Zmínil také, že pro renovace je potřeba zajistit ekonomickou podporu ve formě stabilní dotační podpory a poradenství.

V rámci panelu promluvil také René Neděla z Ministerstva průmyslu a obchodu. Upozornil, že energetické úspory neznamenají chodit doma ve svetrech i že řadu úsporných opatření již dávno děláme z vlastní iniciativy. Veřejný sektor by podle něj měl jít příkladem. Zmínil také, že cílem je transpozice obou směrnic do legislativy v rámci jednoho balíčku.

Diskuse k EPBD

Ve druhém bloku probíhala diskuse zaměřená na směrnici o energetické náročnosti budov. Zapojili se do ní Ondřej Šrámek, prezident Asociace výrobců minerální izolace, Nathalie Marková z Ministerstva průmyslu a obchodu, energetický konzultant společnosti EkoWATT Petr Vogel, ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek a Tomáš Trubačík, manažer pro GreenDeal ve Svazu průmyslu a obchodu.

Ondřej Šrámek vysvětlil, že aktuální verze směrnice EPBD klade hodně požadavků na členské státy, zatímco předchozí verze kladly nároky primárně na stavebníky. Nathalie Marková pak hovořila o cílech, přínosech a dopadech směrnice. Zmínila, že jednou z hlavních změn, kterou nová verze EPBD přinese, je racionalizace přístupu, především v rezidenčním sektoru, na který se legislativně nevztahují žádné povinné renovace.

Petr Vogel dále vysvětlil, že EPBD dává jako primární cíl renovace existujícího nemovitostního fondu a poukázal na chybějící data potřebná pro vytvoření renovační strategie. O chybějících datech se zmínil i Martin Hájek. O směrnici hovořil jako o výzvě i příležitosti a zmínil také, že teplárenství může přispět k dekarbonizaci budov. Velkou výhodu Česka vidí v používaném dálkovém vytápění.

Na nedostatek dat poukázal i Tomáš Trubačík, podle Nathalie Markové však Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje jednorázový hloubkový průzkum fondu budov v České republice, na základě kterého bude možné vytvořit renovační strategii.

Revidovaná směrnice o energetické účinnosti

Třetí a poslední blok odborného semináře se věnoval druhé z revidovaných směrnic. Do diskuse se zapojil Jan Čiampor z Ministerstva průmyslu a obchodu, Maggie Škabraha Dokupilová, ředitelka odboru financování dekarbonizace ekonomiky na Ministerstvu životního prostředí a David Martínek, Public Affairs Manager v ČEZ ESCO. V rámci třetího bloku promluvil také Jakub Maščuch, který se věnoval energetické účinnosti.

Jan Čiampor vysvětlil, že směrnice kladou důraz na renovace a úsporu energií budov ve veřejném sektoru, který by měl jít příkladem ostatním spotřebitelům. Upozornil i na to, že pokud se Česku nepodaří dosáhnout cíle snížit spotřebu o 20 % oproti roku 2021, nebudeme sankcionováni.

Maggie Škabraha Dokupilová v rámci panelu představila aktuální dotační nástroje, které je možné využít, mezi ně patří například Nová zelená úsporám nebo Národní plán obnovy. Na konci diskuse vysvětlil David Martínek, že s energiemi je potřeba pracovat komplexně, proto je dobře, že tyto směrnice vznikly.

Jakub Maščuch vysvětlil, v čem spočívá energetická účinnost na prvním místě. Jedná se o princip, podle kterého by se měly řídit velké energeticky náročné projekty. Před realizací takových projektů by se mělo vždy zhodnotit, zda existují jiné úspornější technologie a zda skutečně potřebuji tolik energie na výrobu či stavbu daného projektu. Obrovský potenciál vidí zejména v průmyslu, kde je ještě spousta nevyužitých příležitostí. Technologická agentura České republiky se věnuje projektu EE1 (Energy Eficiency First), který má implementovat tyto principy do české legislativy.