Obnovitelné zdroje a šetrné budovy zatopí plynu

Pětiletá predikce rozvoje obnovitelných zdrojů a šetrných budov byla právě zveřejněna

Budovy spotřebují v Česku až 36 % celkové spotřeby energie. Dvě třetiny z toho připadnou na vytápění, kde má významné zastoupení zemní plyn, který je téměř ze sta procent dovážen z Ruska. [1]

Pokud se vládě premiéra Fialy podaří odstranit klíčové bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů energie tak, jak je ve spolupráci s resorty MPO, MŽP a MMR identifikovala a rozpracovává Komora obnovitelných zdrojů energie, tak do pěti let:

• Nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji: 250 tisíc tepelných čerpadel, 250 tisíc kotlů na dřevo, 100 tisíc akumulačních kamen a krbů, 40 tisíc kotlů na pelety a 30 tisíc solárních kolektorů. Kolem 30 tisíc domácností se připojí na soustavy dálkového vytápění na bioplyn či biomasu.
• Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny. (Počet mikroelektráren se tak oproti dnešku zšestinásobí).
• Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji. Očekáváme, že do pěti let dojde ke zdvojnásobení celkového instalovaného výkonu větrných elektráren. Na brownfieldech a méně kvalitních půdách vznikne minimálně 500 megawattů (MW) fotovoltaik a na horních a menších tocích řek budou obnoveny či rekonstruovány desítky malých vodních elektráren.
• Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu. „REPower EU“ počítá s domácí udržitelnou výrobou biometanu v roce 2030 v objemu 35 mld. m³. Česká republika by se na splnění tohoto cíle mohla podílet cca 1,3 mld m³ biometanu odhaduje CZ Biom.
• Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov.
• Provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje, zejména na udržitelně získávanou biomasu a geotermální energii využívanou pomocí tepelných čerpadel napojených na hluboké geotermální vrty.

V sektoru budov lze úsporami energií, které jsou stabilní a dlouhodobě jistou investicí, významně zvýšit energetickou bezpečnost státu. Šance pro budovy identifikovala čtyři zásadní teze, které by vláda měla mít na paměti:

• Až 400 tisíc zrenovovaných budov ušetří zhruba 350 milionů m³ plynu díky snížené potřebě energií na vytápění. [2]
• Chytře směřované investice, ať už do hlubokých renovací nebo energeticky šetrné výstavby, by měly být vlajkovou lodí všech programů podpor.
• Zdvoj až ztrojnásobení míry renovací, která je akcentována v novém balíku evropské legislativy Fit for 55, směřuje ruku v ruce se snižováním skleníkových plynů k vyšší energetické soběstačnosti.
• Snižovat energeticky náročné procesy při získávání surovin a výrobě stavebních materiálů a stimulovat masivnější druhotné využívání zdrojů.

Příloha

• České domácnosti využívají pro vytápění, přípravu teplé vody, či vaření minimálně 700 tisíc kotlů a 500 tisíc kamen, krbů a sporáků na pevná paliva. Pelety pro vytápění u nás používá přes 40 tisíc domácností a firem. Tepelnými čerpadly vytápí 130 tisíc domácností. Přes 115 tisíc domácností používá k ohřevu teplé vody solární termické kolektory. Vlastní fotovoltaickou elektrárnu má na střeše zhruba 40 tisíc domácností.
• Nejčastějším novým zdrojem tepla v rodinných domech býval až dosud kotel na zemní plyn. Ročně se jich prodá kolem 80 tisíc kusů. V domácnostech je celkově instalováno více jak 1 milion plynových kotlů, z toho je jen zhruba čtvrtina kondenzačních. V posledních letech celkový počet domácností vytápěných zemním plynem velmi pozvolna klesá: během posledních deseti let ubylo necelých 50 tisíc zákazníků. [5]
• V ČR je více než 2 440 000 budov. Jsou zodpovědné za asi jednu třetinu celkové konečné spotřeby energie v ČR. Dvě třetiny spotřeby energie v budovách jde do vytápění. (Plyn pokrývá necelou třetinu).
• Roční spotřeba zemního plynu v Česku činila v roce 2021 9,4 miliardy metrů krychlových (100,7 terawatthodin). Zdroj: ERÚ
• Zhruba jedna čtvrtina zemního plynu je v České republice spotřebována domácnostmi. Tato spotřeba narostla od roku 1990 o 70 %. [5]
• Obnovitelné zdroje pokrývají v Česku 17,3 % spotřebované energie. Podíl na spotřebované elektřině činí 14,3 %, ve vytápění a chlazení 23,5 % a v dopravě 9,4 %. Zdroj: MPO (data za rok 2020 v metodice Eurostatu)

V České republice je přibližně 1,6 milionu rodinných domů, 220 tisíc bytových domů a 620 tisíc veřejných a komerčních budov. I přesto, že se lidé v posledních letech čím dál více zajímají, jak šetřit energií ve svých domovech, stovky tisíc budov stále čekají na zateplení. A k tomu pomůžou finanční prostředky z dotačních programů, jako je např. Nová zelená úsporám (NZÚ), Operační program Životní prostředí (OPŽP), OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) a výzvy z Národního plánu obnovy (NPO).

Města, obce i jednotlivci budou moct na renovaci svých domů a veřejných budov včetně nemocnic, škol a školek, úřadů či kulturních domů a sportovních hal v nejbližších letech využít rekordní množství finančních prostředků – zhruba 100 miliard korun. Díky renovacím je možné snížit spotřebu energie do roku 2027 až o 39 PJ. Pokud bychom uvažovali třetinový podíl plynu, odpovídá to přibližně 350 milionům m³ zemního plynu.  Potenciál úspor je však násobně větší, v horizontu 15 let lze uspořit až 1,8 mld. m3 plynu, když od zítřka začneme renovovat hluboce, plošně a za předpokladu volných kapacit a minimálních bariér trhu.

Renovace budov jsou proto jedním z klíčových dlouhodobých řešení nejen pro snížení energetické závislosti a emisí, ale také pro zvýšení kvality života jejích obyvatel. V zateplených domech pak lze zbylou spotřebu snížit díky instalaci obnovitelných zdrojů energie, typicky tepelných čerpadel.

Výzva pro české předsednictví

Česká republika v červenci převezme předsednictví v Evropské unii, a bude tak vyjednávat o řadě důležitých návrhů včetně klimaticko-energetického balíčku Fit for 55. Podle návrhů Komise budou muset všechny typy budov včetně veřejných splňovat tzv. minimální energetické standardy. Do roku 2027 by tak 15 % nejméně energeticky úsporných budov mělo být zrenovováno. Tlak Komise na větší množství a vyšší kvalitu renovací je zcela patrný. Tento krok bude mít kladný dopad na mnohé z nás, protože s úsporami se zlepšuje i vnitřní prostředí budovy a celkový komfort. Aby se však ambiciózní cíle stíhaly plnit, je potřeba zajistit přípravu kvalitních projektů pro budoucí investice zejména u veřejného sektoru, kde by měla být preferována metoda energetických úspor se zárukou (EPC) a projektování a výstavba nových budov s ohledem na náklady životního cyklu (PD&B). Nová legislativa dokonce zavazuje stát připravit akční plán renovací.

U nových budov Evropská komise pokračuje v dlouho nastaveném směru, tedy efektivnějším řešení energetiky budovy a zvyšování podílu OZE. Po „budovách s téměř nulovou spotřebou energie“, ve kterých se roční spotřeba energie u rodinných domů pohybuje okolo 75 kWh na m², se od roku 2030 mají stavět „bezemisní budovy.“ Jde o princip, kdy novostavby budou muset svou nízkou spotřebu energie z emisních zdrojů kompenzovat výrobou z obnovitelných zdrojů buď samovýrobou na úrovni budovy, nebo na úrovni komunity. Nejedná se tedy o ostrovní nebo soběstačné domy. Jde v zásadě o pokračování současného trendu, jen s novým pojmenováním a jinými parametry. O tom všem budeme v rámci předsednictví vyjednávat a máme tedy možnost posunout legislativu správným směrem.

Zdroje:

[1] Energetická dovozní závislost České republiky. MPO 2022 (str. 17 až 19).

[2] Dlouhodobá strategie renovace budov v České republice. Šance pro budovy 2020 

[3] Údaje o počtu nových instalací za rok 2021 pocházejí z předběžných a aktualizovaných (duben 2022) informací od montážních firem, které sdružují jednotlivé členské asociace sdružené v Komoře obnovitelných zdrojů energie.

[4] Celkový počet instalovaných lokálních zdrojů na spalování kusového dřeva, které v tuzemsku patří mezi oblíbené a hojně užívané obnovitelné zdroje, je v řádech vyšších desítek tisíc kusů. Tato skupina zahrnuje kamna, krby, ale také sporáky, společně jsou zde zastoupeny zdroje přímotopné, konvekční i akumulační včetně systémů s výměníkem.

[5] Ministerstvo průmyslu a obchodu 2020 (zde). Přehledně a s komentářem na TZB info.