Webinář: Dopad EPBD4 na budovy a proces transpozice

Na webináři organizovaném Českou radou pro šetrné budovy, který se uskutečnil 19. června, se diskutovalo o postupu transpozice, požadavcích, které směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) klade na novostavby i existující budovy a dopadech, které směrnice bude mít na budovy v České republice.

Mezi mluvčími byla i ředitelka Šance pro budovy Marta Gellová, která na úvod webináře představila EPBD a základní informace týkající se směrnice. Jiří Cihlář ze společnosti CEVRE pak představil hlavní principy a požadavky EPBD a Jiří Beranovský s Petrem Vogelem ze společnosti EkoWATT se ve své prezentaci věnovali implementaci EPBD.

Co směrnice EPBD přinese?

Webinář otevřela ředitelka Šance pro budovy, Marta Gellová, která hned na úvod objasnila roli směrnice EPBD, tato směrnice nastavuje směr, jak dosáhnout snižování energetické náročnosti budov do roku 2050. Ve svém proslovu zdůraznila, že mnoho detailů je ponecháno na členských státech, které si mohou některé části směrnice přizpůsobit podle svých specifických podmínek tržních zvyklostí a legislativních procesů.

Gellová zdůraznila také, že směrnice nestanovuje povinnost zrenovovat všechny budovy, jak to možná někteří vnímají. Ve skutečnosti jde o vytvoření podmínek, které renovace umožní. Členské státy evropské unie by měly vytvořit motivace pro to, aby vytvořily poptávku po renovacích, k tomu vznikají například dotační a poradenské programy nebo renovační pasy.

Základní principy a požadavky EPBD4

Jiří Cihlář se ve své prezentaci věnoval základním principům a požadavkům směrnice EPBD. Zdůraznil, že hlavním cílem je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, a to především prostřednictvím snižování konečné spotřeby energie a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů.

Přestože směrnice klade přísné požadavky na novostavby, které by měly co nejdříve dosáhnout bez emisního standardu, požadavky kladené na stávající budovy a jejich renovace jsou mírnější. Cihlář vysvětlil, že nikdo není nucen k renovaci, ale pokud se provádí, měla by být realizována důkladně. Do nulového standardu by se měl postupně dostat i celý fond budov.

V rámci své prezentace Cihlář také definoval takzvané zero emission buildings, tedy budovy s nulovými emisemi. Tyto budovy mají velmi nízkou energetickou náročnost, vyžadují nulové nebo velmi nízké množství energie, produkují nulové emise uhlíku z fosilních paliv a produkují nulové nebo velmi nízké provozní emise skleníkových plynů.

Kromě dosažení bez emisního standardu, jsou na novostavby kladeny i další požadavky například infrastruktura pro čistou mobilitu. V nerezidenčních i rezidenčních budovách by měly vzniknout dobíjecí body pro elektromobily, kabeláž a kabelovody, nové budovy by měly mít připravena i místa pro jízdní elektrokola.

Jiří Cihlář také účastníkům webináře představil pojem deep renovation, která se v souladu se zásadou energetická účinnost na prvním místě zaměřuje na základní prvky budovy a transformuje ji celou, nebo její ucelenou část. Dalším typem renovace je postupná rozsáhlá renovace, která je prováděna v co největším počtu kroků stanovených v renovačním pase. Na závěr Cihlář zdůraznil, že každá členská země by si měla vytvořit vlastní cestu k dosažení nulových emisí do roku 2050.

Implementace EPBD4

Webinář zakončili svou prezentací zástupci společnosti EkoWATT, Jiří Beranovský a Petr Vogel, kteří se věnovali implementaci EPBD a návrhům řešení pro novostavby i stávající budovy. Zdůraznili, že pro dosažení nulových emisí rezidenčních i nerezidenčních budov je nezbytné podporovat vznik nových obnovitelných zdrojů.

Beranovský a Vogel navrhli zavedení národní databáze materiálů, která by umožnila srovnání výpočtů a výsledků a doporučili zavedení národní metodiky zpracování se dvěma úrovněmi složitostí výpočtu. Zjednodušená metoda by měla být použitelná pro rodinné domy, podrobná metoda by pak umožnila přesnější kategorizaci budov.

Ve své prezentaci definovali 3 hlavní kategorie pro návrh řešení novostaveb – udržitelná mobilita, kde je jasně definován nabíjecí výkon a soudobost, systémy měření a regulace s jasně definovaným rozsahem a schopností systému a pro využití solární energie musí být jasně definován rozsah, jakým nástrojem se bude posuzovat a jak se bude kontrolovat.

U stávajících budov, které má smysl komplexně renovovat, by mělo být cílem dosáhnout standardu budov s nulovými emisemi postupnými kroky. Beranovský a Vogel zdůraznili, že nikdo není povinen renovovat, ale pokud se renovace provádí, měla by být dostatečná a směřovat ke stejnému standardu jako u novostaveb.

Na konci své prezentace upozornili na nutnost vytvoření plánů renovace budov, který ji zajistí splnění závazků do roku 2030. Navrhli vznik databáze energetické náročnosti budov ve formátu servisní knihy budovy, která by měla zahrnovat průkazy energetické náročnosti budov, kontroly a inspekce, renovační pasy, PPA kontrakty na obnovitelné zdroje. Tato databáze by měla být maximálně propojena s katastrem nemovitostí a veřejně dostupná.

Záznam celého webináře můžete zhlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=FJi_2CfMnu0