Na odborné konferenci věnované Národnímu klimaticko-energetickému plánu, ESG, uhlíkové stopě a jejich dopadům do sektoru budov se 27. listopadu sešlo na 50 odborníků ze sektoru udržitelného stavebnictví.

Konference se konala pod hlavičkou dvou projektů. Prvním z nich je projekt LIFE ClimArchiBase, který je financován z evropského programu LIFE a spolufinancován Ministerstvem životního prostředí. Projekt je zastoupen konsorciem 4 organizací – Centra pasivního domu, České rady pro šetrné budovy, Rethink Architecture a Nadace Partnerství. Druhým z nich je projekt Indicate, jehož koordinátorem je Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT, Česká rada pro šetrné budovy a aliance Šance pro budovy. Co konkrétně na konferenci zaznělo se dozvíte v článku níže, případně si můžete poslechnout její záznam.

Národní klimaticko-energetický plán počítá s progresivním scénářem renovací

V rámci prvního panelu se diskutovalo o dopadech Národního klimaticko-energetického plánu (dále NKEP) do sektoru budov a také tempu a podpoře renovací v rezidenčním i veřejném sektoru. Vystoupili Petr Holub a Petr Uhlíř z Ministerstva životního prostředí (MŽP), Michal Čejka z Centra pasivního domu (CPD) a energetická manažerka města Prostějov Kateřina Vosičková. Petr Holub přítomné ujistil, že vládní návrh NKEP počítá s progresivním scénářem renovací budov a také avizoval chystající se změny v dotačním programu Nová zelená úsporám s cílem více podpořit komplexní renovace.

Michal Čejka z CPD upozornil, že při renovacích je potřeba zasáhnout již do samotných projektových příprav. Kvalifikované poradenství je v tomto ohledu zcela nezbytné pro zajištění kvality realizované rekonstrukce. K tomu by měl také sloužit tzv. renovační pas, neboli jednoduchý návod pro majitele, jak postupovat, aby se daná budova dostala do lepší kategorie v rámci průkazu energetické náročnosti budovy (PENB). Poskytnutí odborného poradenství pro vlastníky rodinných domů, SVJ nebo třeba také starosty vnímá jako stěžejní také Ministerstvo životního prostředí, které aktuálně připravuje reformu poradenského systému.

Pohled z praxe přinesla energetická manažerka města Prostějov Kateřina Vosičková, která upozornila na nedostatek personálních kapacit v municipalitách. Podle Vosičkové je sice dotací pro města a obce dost, nicméně radnice nestíhají zpracovávat jednotlivé projekty.

Komunitní sdílení energie již v příštím roce

Druhý panel se nesl v duchu využití obnovitelných zdrojů energie v sektoru budov. Martin Ander ze Svazu moderní energetiky představil základní principy komunitní energetiky a podobu aktuálně projednávaného zákona LEX OZE 2, který by měl od příštího roku umožnit sdílení vyrobené elektřiny a tepla v rámci komunity. Praktický příklad instalací fotovoltaik v residenčním sektoru ukázal Tomáš Hollmann ze společnosti Sunwork s.r.o. a o sdílení elektřiny v prostoru městských čtvrtí pohovořil Martin Michek z České asociace provozovatelů lokálních distribučních soustav (ČAPLDS).

ESG reporting: metodika a praxe

V rámci třetího panelu, který se věnoval ESG reportování a vyčíslení uhlíkové stopy užívaných nemovitostí a procesů, vystoupila Nathalie Marková z Ministerstva průmyslu a obchodu, Jitka Kubová z realitní skupiny CPI Property Group a Jiří Cihlář z poradenské společnosti CEVRE, jenž pohovořil o jednotlivých fázích životního cyklu budovy a na příkladu bytového domu ukázal rozložení uhlíkové stopy. Metodický přístup k hodnocení životního cyklu budov představil Jan Růžička z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT.

BIM knihovny jako základ digitalizace oboru stavebnictví

Poslední panel byl věnován tématu digitalizace sektoru stavebnictví. Vystoupili zde Petr Uhlíř z Ministerstva životního prostředí, Julie Železná z UCEEB ČVUT a Jan Stašek ze společnosti DEK Projekt. Speakeři se shodli na tom, že dostatek strukturovaných a verifikovaných dat je základem pro další analýzu vývoje a měření snižování uhlíkové stopy, jak při výrobě a zabudovávání materiálů, tak při hodnocení celých budov. Pan Uhlíř informoval o tom, že ministerstvo v současné době připravuje vznik národní databáze dopadů stavebních materiálů sloužící v prvotní fázi k motivaci stavebníků. Model BIM knihoven a jejich využití v praxi pak detailněji představil Roman Voráč z konzultační společnosti MFS DX.

Záznam konference si můžete poslechnout ZDE.

Přístup do fotogalerie ZDE.

• Co NKEP přináší do sektoru budov a s jakou rychlostí se tyto kroky mají podle plánu provádět? Co se musí stát, aby toto tempo a kroky byly realistické, co k tomu potřebuje soukromý sektor od ministerstev, aby se plán stal realitou?
• Jaký potenciál má využívání vlastní elektřiny pomocí sdílení pro sektor budov, plánují majitelé budov investovat do vlastních OZE na budovách i mimo ně, aby si zajistili prostřednictvím sdílení levnější provoz?
• Předbíhají regulativy svým rychlým nástupem požadavků možnost provádět objektivní vyhodnocování emisní zátěže v sektoru budov?

Do čela profesního svazu Šance pro budovy, který podporuje energeticky úsporné stavebnictví, od srpna nastoupila Mgr. Marta Gellová. Marta se více než dvacet let pohybuje ve světě financí, kde působila ve vysokých exekutivních a poradenských pozicích. Má zkušenosti s vedením a fungováním oborových a profesních organizací (asociací) a evropských federací těchto organizací při prosazování zájmů jejich členů.

Komentář Šárky Tomanové

V prosinci 2021 Evropská komise vydala revizi směrnice o energetické náročnosti budov v rámci balíčku Fit for 55, který má za cíl posunout Evropskou unii ke klimatické neutralitě a maximalizovat její nezávislost na zdrojích. Směrnice o energetické účinnosti je jedním ze stěžejních legislativních aktů vydaných za účelem podpory snížení potřeby energie v budovách, jež v Evropské unii tvoří 40 % spotřeby veškeré energie a 36 % emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého.

EU TRENDY

Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD): Šance pro budovy se zapojila do vyjednávání EPBD v rámci českého předsednictví. Národní pozice směřuje ke general approach, který je plánovaný na 25. října 2022. Aktuálně se diskutuje 4. kompromisní text, který reflektuje naše dlouhodobé směřování a snahy – z návrhu se podařilo s naším významným přispěním odstranit povinnost renovace do standardu NZEB, který je v ČR technicky nastavený na nové budovy a byl to jeden z hlavním problematických bodů. Nově je definovaná postupná renovace do úrovně bezemisní budovy a hluboká renovace s úsporou min. 60 % primární energie. Na všechny podoby renovací by členské státy měly nadále poskytovat finanční i technickou podporu.

V září pomalu začíná topná sezóna. Vzhledem k vysokým cenám energií budou úřady, administrativní centra, školy i domácnosti muset více přemýšlet, jak ušetřit. Sektor budov totiž spotřebovává až 40 % celkové energie, z čehož dvě třetiny připadnou na vytápění. Kdo by měl jít příkladem, jsou právě komerční a veřejné budovy. Jen za vytápění vládních budov stát ročně utratí 1,4 miliardy korun. Snižování spotřeby ale není sezónní záležitostí. Zlepšování energetické účinnosti budov a investice do zateplení, výměny oken nebo zdroje vytápění jsou dnes ještě potřebnější. Při realizaci komplexních renovací lze v nerezidenčním sektoru ušetřit až 77 PJ, tedy téměř polovinu energie vynaložené na provoz těchto budov. Od konce srpna jsou k dispozici první prostředky v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) a Operačním programu životní prostředí (OPŽP). K dispozici je až 36 miliard korun, které mohou obce, kraje i stát využít na renovace a výstavbu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes spouští výzvu na úspory energie pro podniky v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Podpora ve výši 10 miliard korun má jít na renovace podnikatelských nemovitostí i na nákup energeticky úspornějších technologií a instalaci obnovitelných zdrojů.  Jedná se o jediný komplexní program pro podnikatele zaměřený na úspory energie. Žadatelé mohou získat až 200 milionů korun na úsporný projekt. V programu se nevylučuje využití metody EPC (energetické služby se zárukou), která majiteli budovy umožní zavést energeticky úsporná opatření bez nároku na vlastní kapitálový vklad, jelikož investice se splácí v průběhu let pouze z uspořených nákladů.

Vláda včera představila své priority pro předsednictví v Radě EU. Zaměří na otázky energetické bezpečnosti EU a na urychlenou implementaci REPowerEU, jehož významnou součástí je diverzifikace zdrojů včetně logistického zajištění, energetických úspor a zrychlení přechodu na nízkoemisní a obnovitelné zdroje energie. Zároveň se bude soustředit na implementaci vhodné kombinace nástrojů, které sníží negativní sociální a ekonomické dopady již dnes vysokých cen energií.

Pětiletá predikce rozvoje obnovitelných zdrojů a šetrných budov byla právě zveřejněna

Budovy spotřebují v Česku až 36 % celkové spotřeby energie. Dvě třetiny z toho připadnou na vytápění, kde má významné zastoupení zemní plyn, který je téměř ze sta procent dovážen z Ruska. [1]

V prosinci 2021 představila Evropská komise druhou část balíčku klimaticko-energetické legislativy fit-for-55, jehož hlavním cílem je snížení emisí do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990 a celková dekarbonizace evropské ekonomiky do roku 2050. Jelikož je sektor budov zodpovědný za přibližně 40 % konečné spotřeby energie a 36 % emisí a předpokládá se, že více než 80 % stávajících budov bude v provozu i v roce 2050, ke kterému jsou stanoveny dekarbonizační závazky, musí svým dílem přispět i samotné budovy. Proto Komise navrhla revizi směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD).